Desatero praktických „důchodových“ informací
Odchod do starobního důchodu
je zásadní životní krok. Lidé, kteří se jej v blízké době chystají učinit, mají
podle zkušeností odborníků správ sociálního zabezpečení v souvislosti s touto
novou rolí často řadu dotazů, zajímají se především o to, jaká mají práva a
povinnosti. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto přináší 10
důležitých rad.
1. Žádost o důchod se
na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení
(OSSZ) podává osobně, případně
lze k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci. Za občany,
kteří nemohou podat žádost o důchod sami vzhledem ke svému zdravotnímu stavu,
mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním
stavu žádost podat jejich rodinní příslušníci.
2. Při podání žádosti o důchod je třeba
předložit především průkaz totožnosti. Dále se předkládají doklady o náhradních
dobách pojištění (např. o studiu, vojně, péči o dítě) a o
dobách pojištění, které ČSSZ nemá v evidenci. Nemá-li žadatel žádné doklady k
dispozici, postačí k sepsání žádosti o důchod pouze platný doklad totožnosti,
případně vyplněný a bankou potvrzený tiskopis pro výplatu důchodu na účet.
3.
Důchod je možné vyplácet dvěma způsoby – na účet důchodce nebo jeho
manžela/manželky u peněžního ústavu nebo v hotovosti (tento způsob je
zpoplatněn za každou splátku důchodu částkou 21 Kč, o tento poplatek je pak
vyplácený důchod nižší) na adresu bydliště prostřednictvím České pošty. Způsob
výplaty si budoucí důchodce volí při sepisování žádosti o důchod. Pro výplatu důchodu na účet je třeba
předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu
poukazem na účet v České republice – majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty
důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice (k
dispozici na OSSZ či webu ČSSZ). ČSSZ je možné kdykoliv požádat o změnu způsobu
výplaty.
4.
O přiznání důchodu ČSSZ zašle rozhodnutí. Nevydává však žádný univerzální „průkaz důchodce“. Potvrzení
o pobírání důchodu či jeho aktuální výši vydá v případě potřeby OSSZ.
5.
Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají
vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro
zasílání důchodu apod.
6.
To, že byl žadateli přiznán
důchod, je třeba oznámit zdravotní pojišťovně, u které je
klient registrován. Za důchodce, kteří při pobírání důchodu nejsou výdělečně
činní, platí zdravotní pojištění stát.
7.
Informace o tom, kdy důchod v daném roce nepodléhá zdanění a kdy naopak musí důchodce podat daňové přiznání,
sdělí příslušný finanční úřad. Podle současně platných
daňových předpisů podléhá pravidelně vyplácený důchod zdanění, jen pokud v ročním
součtu přesáhne 36násobek minimální mzdy. Jednorázové doplatky důchodů (např.
při zpětném přiznání důchodu) dani z příjmů nepodléhají.
8.
Kdo při pobírání starobního důchodu vykonává výdělečnou činnost zakládající
účast na pojištění, může po 360 kalendářních dnech této činnosti požádat o
přepočet důchodu. Žádost je možné podat nejlépe prostřednictvím OSSZ podle
místa trvalého bydliště, příp. zaslat na ústředí ČSSZ.
9.
Poživatelé starobních důchodů, kteří při pobírání důchodu pracují a jsou
účastni nemocenského pojištění, mají kratší podpůrčí dobu pro výplatu
nemocenského. Nemocenské
se jim vyplácí nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné
pracovní neschopnosti, ne však víc než 70 dnů za kalendářní rok. Také platí, že
se jim nemocenské vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání.
10.
Lidé, kteří při pobírání důchodu nadále pracují, mohou o přiznání důchodu svého
zaměstnavatele informovat. Pokud bude důchodce i po přiznání důchodu nadále
vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (jsou OSVČ), měl by informovat příslušnou
OSSZ, protože přiznání důchodu může mít vliv na výši záloh na pojistné na
sociální zabezpečení. Poživatel
„předčasného“ starobního důchodu však má povinnost zaměstnavateli i OSSZ/ČSSZ
tuto skutečnost oznámit.
Zdroj:
ČSSZ